.

Říjen 2011

Posedlá originalitou

31. října 2011 v 15:39 | Já |  Hodně přemýšlím
(Nevím jestli se chlubit nebo radši mlčet, každopádně můj výtvor, prosím bez komentáře)
Inu, ano, chci být strašně originální. Nevím, co si tím kompenzuju, možná prostě jen nerada zapadám. I když, to taky není trefné.. Ráda zapadám mezi své kamarády, ale zároveň chci být jiná. Příjdu si strašně jako šedá myška. Všichni nosí ryfle a triko a já jsem tak stejná... A v poslední době jsem si začala tupírovat vlasy jako scene girls. Ve škole neznám jedinou holku, co by byla těžká scene. A tak přemýšlím o tom, že je načase to změnit. Nelíbí se mi jejich make-up a v oblečení se taky nebudu měnit kvůli nějakému trendu.Ale žeru jejich vlasy, takže je dost celkem možné, že jim budu podobná. Trochu jako "oni" trochu jako já, trochu jako scene. Možná pak budu konečně dost originální. Ale nejde jenom o to, že je to originální, jde o to, že něco na těch holkách obdivuju. Jejich vlasy, jejich piercing, tetování, odvahu...Obdivuju scene kluky, kteří prej vyhledávaj jenom scene girls... Další věc, že jsem si oblíbila manga a neznám nic podobnějšího než scene styl. Něco, je přehnané, třeba křiklavě růžová hlava, páč já nesnáším odrosty. To je důvod, proč už dávno nemám na hlavě zářivě oranžovou nebo rudou barvu. Úplně hrubý sou tylový sukně, na který najdete všude na netu návod a já rozhodně nebudu čekat až mě někdo předežene a vyrobí si ji dřív než já :D .. Jo, sem prostě taková, ráda ve všem první. Tak mi to snad nemáte za zlý. Možná mě to zase po čase přejde, ale dnes ne. A tak se ptám vás, líbí se vám scene styl? :)

Prej v Brně není příroda

30. října 2011 v 22:39 | Já |  Dokumenty aneb mapa života
Něco na tom je. Ale co je to vlastně ta příroda? No jasně stromy, tráva, zelenina... A vlastně mnohem víc. Příroda by se dala označit za sílu, co si s námi dělá co se jí zlíbí. Nicméně, stromy rostou i v Brně, a stejně jako všude na podzim, ačkoliv se divím že i přes plachtu smoku a jiné násilí, změnily barvu. A když trochu odbočíme od přírody, zjistila jsem, že můj foťák má o 7mpx lepší foťák než mobil. A ikdyž to obvykle nedělám, společně s mobilem jsem na "procházku" vzala i foťák. Když "přírodu" přimícháme se slušným foťákem a přidáme... No, nebudu se vyjadřovat kolik dekagramů dvou holek, vzniknou fotky, které se mi docela líbí :)

Misfits

30. října 2011 v 0:17 | Já |  Zaujalo mě
Holky jsou často spojovány se sledováním seriálů. Něco na tom bude. U mě to začalo celkem nevině. Jeden osamnělí víkend, nutkátí si stáhnout nějaký ten film. Jenže film skončil a mě to nestačilo. Mo je kamarádky v té době sledovaly Upíří deníky, to byl můj první seriál, který mě opravdu bavil. Pořád a v kuse. Jenže teď, co ještě není dotočená třetí serie, mě to omrzelo čekat každý týden na nový díl. A jednou, snad možná omylem, jsem se dozvěděla o Misfits.
Jedná so o 5 mladých delikventů, co si za svoje činy vysloužili jako trest veřejně prospěšné práce. Jejich životy jim ale změní, když se do města přiřítí obrovská bouře. Všechny, co byli venku zazáhl blesk a s ním přišly i záhadné schopnosti. Ty pomalu, ale jistě naši hrdinové objevují. U čehož stihnou zabít své 2 nadřízené a spoustu jiných klasických zážitků. Je to prostě seriál, takže nelze určit přesně o co jde. Trochu fantasy, trochu drama, spojené s komedií a spousty hlášek. Seriál má své nejhlubší kořeny už v roku 2009 ale třetí serie přichází 30.11.2011 Což mě štve, páč k nám do česka to zase bude chodit po dílu. Nicméně hodně oceňuji, že nepochází z Ameriky, nýbrž z tak oblíbené Británie. Mnohem více k pochopení seriálu vám nejspíš pomůže, když popíšu charaktery jednotlivých hrdinů.

Love story

29. října 2011 v 1:43 | Já |  Skládám rýmy

Nemá smysl a ani důvod nějak rozvádět proč, jak, kdy, kde... Prostě básnička co se nerýmuje, ale myšlenky seskupené do volného rýmu..

Chtěla bych něco napsat ale v hlavě mám prázdno. Nestalo se nic ale nestalo se toho málo. Nic neobvyklího, nic strhujícího. Blbá teen love story, bez konce štastnýho. Je to přesně tak jak to všeci popisují, nastal pro mě konec světa, přesně tak to bolí. Nezavolal si, nenapsal, stejně mě nejvíc mrzí, žes mě úplně odepsal. Hodil na druhou kolej, ale tam jsem byla vždycky, to nezahojí olivovej olej, protože vzpomínat budu navždycky. Tolik mě to mrzí, nebo je mi to líto, říkej to mu, jak chceš, stejně se už nespraví, že na mě jednou zapomeneš. Včera sem si to hodně brala, ale teď už míň, jednou tyto city zmizí rychleji něž dým. Bude jich ještě tolik, i tak mě to mrzí, to bude ještě tolikrát, ale teď překročil si mezi. Neměl sis se mnou hrát, nejseš přece dítě, i když se tak nechováš, občanka vzala mi tě. Asi bych měla jí být vděčná, ale i tak se přes to nemůžu dostat. Nikdy bych nevěřila, že zrovna já si to budu tolik brát, že mě tyto věci dokáží tolik dosrat. Tak moc i přesto, že řečí už bylo dost. Nejdřív strašně smutná a teď nasraná, vysvětlete mi někdo, co to jako znamená? Že nejradši bych ty krásné chvíle vrátila, ale zároveň nechci tu stejnou chybu udělat. Tak to nechám jak to je, stejně nebudeš mím andělem. Tak snad to tolik nevadí, nějak se to napraví. Nejsem sice dokonalá, ale i přesto mám srdce a dokážu mít ráda. Ale už je to pryč, uzavřená kapitola, klidně si do světa zakřič, jak si byl blázen a já zcvoklá. Ale snažím se vzchopit, nezbývá mi nic než to pochopit. A tak se s tím smiřuji, že život občas zabolí.




Podzimky 2011 (MAMRE)

29. října 2011 v 1:22 | Já |  Dokumenty aneb mapa života
Jistě všichni čekáte jak vám budu popisovat a házet dokumenty z podzimek. To zrovna :D ... Nicméně, opravdu to udělám, ať se vám to líbí nebo ne. Pochopím, když tento článek přeskočíte, stejně to napíšu.

Z deníku modelky

24. října 2011 v 18:59 | Já |  Skládám rýmy
Nenechte se zmást, ta básnička fakt není o mě :D .. Jen jsem si říkala, jaké to má asi nevýhody být krásnou holkou, tak jsem se nějak moc vžila do jejích pocitů, že sem to prostě musela napsat :) ... Volný rým :P

Cítím v tom beznaděj 3

23. října 2011 v 23:00 | Já |  Vymýšlím si
Jak zvláštní, že tyto kapitoly se nachází v rubrice vymýšlím si. Vše je pravda, vše, až na to místo, kam utíkám. Vlastně, i takové místo je. Ale není opuštěné a ani dokonce tajné. Jak zvláštní je, že i když to tam každý v mém okolí zná, nikdy jsem nikomu neřekla, kam si chodím psát svůj beznadějný deník. Je již 23. října, a já cítím, že je na čase napsat další kapitolu, zapsat si kus svého života...

Jak vyrobit krabičku z papíru?

23. října 2011 v 11:39 | Já |  Jako z časopisu
Snad každý máme ve škole matematiku. Je to můj nejoblíbenější předmět, ale zároveň kdykoliv má začít, se třesu strachy abych všechno uměla a učitelka mě nevyvolala k tabuli. Proč? Záleží to na učiteli. Tato učitelka je strašně přísná, proto se jí taky bojím, ale zároveň toho naučí ze všech učitelů nejvíc, a proto si ji cením, ale má jedny z nejlepších stěrů a nápadů, a proto ji mám ráda. Takže i když mám z matiky respekt, nikdy mě nemůže nudit. A jednoho dne, když nám učitelka dala po testíku pohov, jsme vyráběli prej origami. Krabičku z papíru. A mě se ten nápad tak líbil, že jsem se rozhodla vám sem dát svůj video návod :)
Potřebujeme: Čtverec papíru (20x20 cm) . Nejlépe třeba ze sešitu, ale kouzelně vypadá i krabička z novin.
A když si poskládáte i čtverec z 21 cm, tak vám vznikne i víčko.
Tato krabička je neuvěřitelně praktická i v tom, že jediným tahem ji zploštíte a můžete si ji dát do kapsy :O :))

Tyto krabičky jsou i určitě skvělé jako dekorace do pokojíčku, kde si do nich můžete všechny své drobnosti. A hlavně se neomezovat v mteriálech a nebo velikostech. Určitě luxusní bude taková krabička z balícího papíru, barevného papíru, lesklého, novinového, z knížky... Super by byly do pokojíčka třeba na vánoce si udělat několik krabiček z vánočního papíru a stužek. Ale to už jsou jenom doměnky a tak to radši nechám na vás :))




Mám ráda mír a pohodu

22. října 2011 v 12:09 | Já |  Hodně přemýšlím
Dnešní doba je plná násilí. No co si budeme povídat, v každé době je násilí. Nevím, jestli jsem divná ale já miluju mír. Mám ráda, když se se sebou všichni vychází, mám ráda, když se máme všichni mezi sebou rádi, mám ráda, když všechno klape, mám ráda pohodu... Je to divné? Nebo snad dokonce špatné? Nesnáším zbytečné hádky o ničem, urážení bez důvodu, násilí pro potěšení, manipulátory, horory plné brutality, agresivní kluky... Toto se mi prostě hnusí. Ale jak tak pozoruju, šikana je dneska cool. Nadávání holkám na denním pořádku, a bezdůvodné násilí je vlastně zábava, ne? S těmito názory si připadám až divná. Nemám ráda příliš sladkou a těžkou romatniku a možná by se mi ptom ze všeho toh míru chtělo zvracet. Teď se mi zvracet nechce, páč tento svět je už tak dost zvrácený, že další zvraty nejsou potřeba.
Nemám prostě ráda brutalitu a hádky. Jsem proto snad divná? Že ze všeho nejradši mám pohodu? Pohoda je porstě nade všechno :) bez té se neobejde ani pořádný mejdlo, a přece jen každej je radši šťastnej, tak proč srát den někomu, kdo za nic nemůže?
Jednou jsem měla absťík z toho, že jsem neměla co číst. A tak jsem si půjčila od kámošky knížku "Nováček" . Tam se pořád jenom mlátili. Už nic podobného nechci číst. Celkem se divím, že taková knížka vůbec existuje, že ji někdo dovolil vytisknout... Příjde mi, že lidé které se násilím baví, mají vážnej problém se sebou.

Upravujeme ve Photoscapu

18. října 2011 v 21:55 | Já |  Jako z časopisu
Že by se Kristý dala na grafiku? No tak to v žádném případě. Akorád pár lidí mě poprosilo o to, abych jim ukázala jak ve Photoscapu upravovat postavu a nejen tu. Myslím, že hodně lidí to dělá úplně jinak a taky, že si každý musí přijít na ten svůj způsob. Každopádně jsem se rozhodla, podělit o ten svůj.
Grafice nerozumím, takže tento "návod" berte prosím s rezervou :)
Otevřeme si Photoscape a nečekaně si klikneme na "Úprava fotek"

Tam si otevřeme fotku, kterou chceme upravit. Níže na liště dále klikneme na "Tools" a následovně na funkci "Clone Stamp"
Zvětšíme si oblast, kterou chceme upravit.

Teď, klikneme na linii, kterou cheme někam posunout. A potom klikneme na to, kam ji cheme posunout.

A v tom je celá ta záhada. Tímto způsobem pokračujeme pořád dokola, dokud nebudeme dostatečně štíhlí, dlouhovlasý a nebo méně nosatí.
Pozor si dejte na některé věci, které se musí taky posunout. Třeba rýha u lýtka.

To jsem posunovala tak dlouho, dokut nebyl v dostatečném úhlu s nohou. Tímto posouváním pracujeme celou dobu. Možná se vám to zdá nepochppitelné, ale to musíte vyzkoušet a pak si myslím, že už to půjde :) Každý má svoje gryfy.
V poslední fázi obvykle upravuju osvělení a barvy. Kliknete v té liště na "Domů" a tam na "Jas, barva...". Tam se prolubuje a dělají jiné kousky s barvama.

A co by to bylo za fotku bez pořádného světla? Klikněte nyní na "Předsvětlení" nastavte si "Reverz oblasti" a je to :)

A fotka může skončit třeba i takto:


Snad vám to v něčem pomohlo :))