.

Červen 2011

Červen 2011

30. června 2011 v 10:39 | Já |  Styl
Už nám to tu pěkně paří, vysvědčení už máme doma, všechny dojmy a rozloučení za sebou. A k tomu jsem musela mít nějaký ten outfit. Ježiši, to z ní jak z nějakého časopisu o modě, což tady nevedeme. Prostě a zkrátka, musím si sem hodit a pořádně "zdrbnout" outfity, co jsem nosila za tento měsíc nejradši.
1) Jak jsem se už zmínila, tak červen byl teplý a já jsem teda vytáhla sukni. Chodila jsem okolo ní ta dlouho, až jsem si ji prostě pořídila. A to tílko? Jo, možná se nehodí k mé postavě, ale k té sukni jo a fialovou mám prostě ráda. Ta fotka je v blbý kvalitě, ale není čas fotit lepší.


2) Taky sukýnka, taky tílko ale v trochu jiném stylu. Tílko mě sice opět obepíná nicméně, já se těch hadrů prostě nevzdám. Jsem prostě holka, a to si užívám:))


Vše je z Newyorkeru, až na tu šedou sukni ta je z terranovi. A brýle wayfarer, jsou z netu:)

Holky rapujou o holkách

29. června 2011 v 20:39 | Já |  Zaujalo mě
Zdeňku,Zdeňku,Zdeňku,rozepni mě podprsenku..nafotíme nový fotky ukážeme mý kalhotky světu bejbéé... Poslechněte, pochopíte :DD

Nejlepší písnička, sice takových je hafo o blbkách a nic to asi nezměnilo. Ale i tak je to mazec písnička, co by si měla poslechnout každá barbie, aby pochoila jak je to trapný ;))

Další co mě zaujalo je holčičí ruský rap :))

Tato je o něco hezčí, mix ruštiny i češtiny. Ona je fakt dobrá.
Říkám si sice, že bych sem měla hodit víc songů najednou a né to sem dávat postupně. Jenže já nedokážu objevit tolik úžasných songů najednou. Takže smůla no. Ale fakt si to poslechněte, zasmějete se ;)))
Aspoň ty 2 první ;))

Sharkass vs Oer

29. června 2011 v 20:09 | Já |  Zaujalo mě
No, původně jsem chtěla napsat něco smysluplnějšího, ale došla jsem k závěru, že by to asi stálo dneska za prd. Takže jsem se rozhodla jsem hodit video s pro mě novým objevem Sharkass :) Jedná se o battle (nebo jak se to píše). Já už toho borca přeskakuju a poslouchám jenom ji. Myslím, že je to jediná česká raperka. A chcete prozradit tajemství? Už mám účet na bandzone a hodlám tam přidat nějakou svoji tvorbu :D... Jen nevím, jak nahrát svůj "rap" nebo "zpěv" do PC i s hudbou. No, možná to bude trapas, ale zkusit musím všechno, všude musím strkat nos jinak bych to nebyla ani já
http://bandzone.cz/sharkass
No není to umělkyně?

Školní výlet-sportovní odpoledne

29. června 2011 v 14:39 | Já |  Zažila jsem
Ráno probíhalo v pohodě. Po včerejším výletě a ponocování díky bouřce, jsem byli všichni trochu mimo. Unavení, bez nálady za to s velkou ospalostí. Ale tak co, učitelé se nás rozhodli nešetřit. Bylo to od nich kruté, když nás dopoledne zavolali na hru "Průjmy". Nechala jsem se vyrazit mezi prvními a pozorovala to dění. Hafo jsme se smáli Mitácové, které tam utíkala a chovala se zkrátka jako děcko. Byla sranda ji pozorovat.
A co po obědě? To byl ooooopravdu dlouhý polední klid. A myslíte si že byl klídek? No ani ne. Stalo se něco, co všem postačilo aby to drbyai celý den. Světlana (naše třídní děvka, seznamte se), totiž seděla Matějovi na klíně (Hoodně zajímavý kluk z béčka). No a podle drbů co jsem slyšela bylo, že ho prej začala líbat a potom mu rukou sjela tam, kam by slušná holka sahat neměla. A jemu se prostě přede všema postavil. Tákže toto byl hooodně žhavý drb. Potom se na chudáka všichni seběhli. Byla jsem tam já, Linda, Lukáš a nějací kluci, když jsme to před ním řešili. Lukáš řekl něco ve smyslu, že musí víc honit, aby se mu takto nestavěl. My holky jsme se řezaly smíchy. Mimo to, jsme s holkama zažívaly úplné trauma z komára. Po poledním klidu jsme šli do řeky. Chodila jsem s Renčou všude možně po kamenech abychom našly soukromí, kvůli našemu tajnýmu pokecu. Bylo to těžké, jelikož v řece bylo hodně lidí. Ke konci přišel Matěj. Pořádně jsme ho vyzpovídaly a nestačili se divit.
Následovalo sportovní odpoledne. Tak to se mi vůbec, ale vůbec, nechtělo. Skončila jsem s Míťou ve dvojici na plnění úkolů. Je to fajn kámoš, takže pohoda. Běhali jsme jakejsi divnej běh, flusali šipky, házeli míčky a běželi běh siamských dvojčat. Nebyli jsme nejhorší, ale ani nejlepší. A nejvíc hrozný bylo, když mě musel nést jako trakaře. Tak to bylo něco. Do teď ho lituju.
Večer měla být prodloužená diskotéka. A taky že byla. Hodně lidí mi tvrdilo, že je prej do mě jeden štasťá, blázen či co a že s ním mám tančit. Nakonec jsem mu řekla jo. Bylo mi ho fakt líto, ikdyž je to strašnej debil. Pak jsem tančila se Samem a to zabili keci, co sme spolu prohodili :D No to je fuk a pak ještě s Míťou. Dobrý si pamatovat. A co ostatní? Tákže... Barča totálně smutnila kvůli Novákovi. Moc složitá situace na vysvětlení a mě se nic veysvětlovat nechce. Janča ta zas msmutnila kvůli Raboňovi, se kterým se prej nakonec vykousla, takže pohoda. A Linda? Ta už si našla svého prince. Nebo spíše odvahu ho vyzvat. A to se jí vyplatilo. Tančili spolu jeden ploužák a potom jednu celou rychlou písničku. Všichni na ně upírali zrak a já věřím, že si to Linda užívala více než dala najevo. Bylo to všechno strašnej úlet. Ikdyž toto bylo zajímavý, celá diskotéka byla divná. Na poslední dva ploužáky jsem odešla. Nebyla jsem smutná jen mi prostě najednou přišlo všechno líto, že to končí. Sedla jsem si na obrubník před chatku a přemýšlala. Bylo mi smutno. Jindy bych si řekla, že zítra bude líp ale věděla jsem, že žádné zítra už nebude, rozhodně né tady na školním výletě.
Večer na chatce to bylo fajné. Linda nedokázala přestat mluvit o svém zážitku a my holky jsme se ji snažili se zájmem poslouchat. Všechnu její radost však zničila jedna věc. Jedno zazvonění tonu. Jedno kliknutí. Jedno přečtení a všechno najednou bylo jinak. Tak to jsme ji potom museli chudáčka utěšovat. Potom jsme postupně začaly usínat v vědomí, že zítra pojedeme domů. Snad nikdo nechtěl, ale já jsem byla šťastná jako blecha, že konečně budu doma.




Ve znamení rapu

27. června 2011 v 21:09 | Já |  Zaujalo mě
Jé, tak já zas koukám, že jsem začala poslouchat rap. Ale tak co, poslechněte si to a posuďte a neříkejte že jsem cvok s vytahanejma hadrama. Poslechněte, pochopíte. Já vím, možná mi někdo řekne že toto není kvalitní a to já taky netvrdím, ale kdo taky říká že je to kvalitní? Já jen říkám, že je to pěkný ;)
Toto je písnička z výletu :) Takovej ten ploužák. Strašně pěknám teď si ji zpívají úplně všichni a já patřím mezi ně :))
A tuto jsem objevila před pěti minutama, ale prostě se mi líbí, tak ji vám sem hážu ;))
Další památeční, znám ji asi už 4 měsíce, ale teď je strašně populární, hlavně u nás ve třídě. Trochu úchylná ale hooodně chytlavá. Zpívali jsme ji hlavně před učiteli :))

V parku :)

26. června 2011 v 21:48 | Já |  Dokumenty aneb mapa života
Tákže... Dneska jsem si s Míšou vyrazila do parku. Ém, co chcete slyšet? No to mi je jedno, protože vám prozradím akorát to, že to bylo fajné, že ho mám ráda, že to bylo hezký... No, však víte jak musím všechno semka házet a tak, tak bych si sem chtěla hodit naši fotku. Prostě jen jako památku:)) Naše první společná fotka. Jéžiši, to zní jako bych z toho byla upa udělaná :D Ále ne, prostě památka:)


Školní výlet- zoo

26. června 2011 v 20:49 | Já |  Zažila jsem
Středa. Již jsme tu měli prožít třetí den. Na ndešek byl naplánovaný celodeňák, kdo chtěl mohl jít do zoo nebo do aqaparku, obě možnosti byli dobré. Já jsem patřila s holkama do té menší skupinky co šla do zoo. Přece po mě nikdo nemůže chtít, abych šla do plavek se svou postavou?! Takže zoo. Po snídani jsme dostali na jídlo mandarinku, jabko, chleba s řízkem, delisu a rohlík se sýrem. A už se jelo. Cestou jsem si zpívaly pro nnás velmi dobře známý song Dlouhá noc od Markooze a cesta utíkala hned o trochu rychleji.
Když jsme dorazili do Jihlavy, dostali jsme rozchod. Šla jsem Já, Linda, Barča a Novák. Byla s ním sranda, hlavně když sháněl brýle. Pak se šlo do té zoo. V zoo to bylo taky fajn. Původně jsme měli utvořit skupinky a dostali jsem rozchod po zoo. Ale většina se stejně držela u sebe. Bylo to fajn, jedli jsme řízky s chlebem a povídali hlouposti. Učitelka se nakonec rozhodla, že nás svolá úplně všechny, abysme šli pospolu. Hodně velkej výtlem jsme chytaly, kdy Malecký hodil jeden koonec klíčenky vydře, která se ho držela a druhým koncem ji tahal ven :D . Stavili jsme se v bufetu, kde holky vyráběli zvířátka ze svých nových balonků. Když jsme došli na hřiště, pře-


konalo nás naše dětinské chování a museli jsme vyzkoušet lanovku a obrovskou skluzavku. Když jsme šli nazpět takovou zahradou v japonském stylu, kde byla puštěná japonská hudba a bylo tam celkově příjemně, otočil se na mě Marek opojený včerejší jogou a povídá:" Tady by se Bende dobře meditovalo co?" tato poznámka mě donutila se pousmát:)
A co dělat v "táboře" dyž venku hafec paří? Přece vodní bitku! A taky se tak stalo. Krásně v oblečení, zmáčená od hlavy až k patě, jsem běhala pro vodu abych mohla tekoucím proud
em oplatit útoky mých protivníků. Byla to sranda. A víte co je nefer? Když jsem omylem pokropila Denise malinkým množstvím vody, naštval se a vylil mi přímo na hlavu (měří asi 2 metry) dvoulitrovou ledovou smřšť. Horší byl následující úklid. Potom jsme se mohli ještě koupat v řece, kam jsem taky hupsla v oblečení.
Večer byl táborák. Řeknu vám jeden klep. Chtěla jsem si opéct rohlík ale neměla jsem prut, tak jsem došla k Mitácové (učitelka) jestli ještě nějaký nemá. "Tady máš tento, když mi opečeš špekáček." Řekla a podala mi vydlici. Tak jsem ji ten špekáček opekla. Tak mi poděkovala a přešlo se to dál
. Celý večer jsem neměla potřebu se vybavovat, a když jsem odepisovala na jednu nejmenovanou SMS přiběhla ke mě opět Mitácová a tak ne mě: "Ty si odmítla Jakoubka? (ted nevím jestli jakoubka)" A já jen:" Cože? koho? Toho neznám." což byla pravda. "Proč?" A ona " Protože ho právě odmítla nějaká Kristýna." A já : No paní učitelko, vy takto sbíráte drby?" "Jojo." Odvětila a odskákala dál. Na školním výletě byla fakt úžasná, chovala se vlastně jako my. Úplnej puberťák, lítala tam jak střívko.
Učitelé byli zjevně na mol, jelikož když byla bouřka, mohli jsme se jako chatky míchat. Šla jsem s Renčou a Lindou k Lukášovi a šesťákům. Hráli jsme flašku, Později se přidal i Sam. Byla t
am pohoda. Tato flaška nám pomohla se tak nějak poznat a někdy byla i sranda. Učitelé ale přece jen došli ať už jdeme na svoje chatky.
Na chatce. Přes nebe přelétl obrovskej blesk a Kikina jen tak:" Hej! Tak to byl ale piča blesk!" Je to gutá hláška:) Když jsme usínali, vymysleli jsme si náš ptačí svět. Nevím jak jsme k tomu došly, ale prostě pointa byla v tom, že jsme musely všude dát co nejvíc slovo pták. Došlo to tak daleko, až jsme měly vlastní přísloví. "333 stříbrných ptáků, stříkalo přes 333 stříbrných píč." "Kdo se ptáka bojí, nesmí do lesa." "Bez práce nejsou ptáci." A další. Tak jak jsem se nasmála u tohoto rozhovoru, jsem se nesmála už dlouho. Smály jsme se, až jsme z toho usly.


Moje prokletí

25. června 2011 v 19:39 | Já |  Srdeční záležitosti
Kromě toho, že se mi stává mnoho trapasů, kvůli kterým si tvrdím že mě určitě někdo proklel, mám další slabost. A to jsou sladkosti a jídlo. Už od malička můžu jíst co chci, kdy chci a v jakkémkoliv množství. Je to se mnou zlé. Nenalézám v sobě vůli to změnit. Bez sladkostí jsem vydržela maximálně týden. Nedokážu se toho vzdát, ani to omezit, je to jako moje droga. Když nemám svoji každodenní dávku cukru v krvi, jsem nevrlá až zlá. Nejhorší to je doma. Pořád mám potřebu cokoliv jíst. Ale jakmile jsem třeba někde venku nebo u někoho tato potřeba mizí.Nechápu proč. Jsem z toho smutná, a to je další háček. Čím víc jsem smutná a streslá ze své postavy tím víc mám potřebu cokoliv jíst a žvýkat. Nevm co už s tím mám dělat. Diety na mě moc nefungují, nemám tu vůli. Možná že více se hýbat? No nevím nevím...
Každopádně pokud si budu dále říkat že to nedokážu (což je pravděpodobnější) nikdy s tím nepohnu. A co když si budu nalhávat jako vždycky že to dokážu? Vydržím zase svůj obvyklý týden, maximálně dva a potom se vrátím ke svému žracímu stereotypu? Psychicky jsem se svým sladkým světem spokojená, ale fyziky ne. Nenávidím svoji postavu, tak proč mi ta nenávist nemůže pomoc s tím cokoliv udělat? Strašně to chci změnit. Ano, to je to co potřebuju. Touhu. Touha něco změnit. Touha být krásnáá. Touha jít na koupáky. Touha mít lepší pocit. Přesně toto potřebuju. Touha nedopadnout jako špekoun co se nezvedne z vlastní postele. Přesně toto mi musí pomoc. Dále budu potřebovat podporu. Nevím, kde ji seženu.


Proto, sama sobě slibuju (už kvůli svýmu klukovi)... co slibuju, PŘÍSAHÁM! Že se aspoň pokosím to změnit. Aspoň to.... Nevím, jestli dokážu změnit svoji životní noční můru, která mi nedá spát už od té doby, co se mi posmívali... Ale můžu to aspoň zkusit.... Prosím, dodejte mi odvahu! Já Vás potřebuju!

Školní výlet-úterní joga

25. června 2011 v 17:49 | Já |  Zažila jsem
V noci jsme spaly s holkama všechny dole, já a Linda na jedný posteli a Nikča s Kikčou na druhý, takže když jsme vstávaly nikdo mě nemusel pobízet, jelikož jsem se moc nevyspala :D Po ranní higieně jsme nakráčely na snídani. Snídaně tam byly z jídel nejlepší, jinak mi tam moc nechutnalo. Dopoledne bylo víceméně volno. Mohly jsme dělat co se nám zachce. Já jsem si jen tak se všema povídala a hrála badminton. Později, když učitelé objevili tyto zázračné pálky a košíčky, které tam měla Janča, musely si zahrát taky. Byla to sranda.


Před chatkou od kámošek byl krtinec. Nebyl to tak obyčejný krtinec, protože se z něho právě hrabal krtek. Věřte nebo ne, bylo zábavné tam sedět a pozorovat jak se čas od času pohne hlína. Potom přišel debil s koštětem a bylo po krtkovi a my měli po zábavě.
V poledním klidu nebylo co dělat. Já jsem ho tedy využila jinak. Na mobilu jsem si stáhla jogu a mě to vždycky bavilo tech 20 minut meditovat či co. A nějak se to, že to mám na mobilu rozkřiklo a najednou to všichni chtěli strašně zkusit. Myslela jsem, že je to nebude zajímat ale byla jsem na omylu. Opravdu si to KLUCI šli poslouchat! :D Potom si to děcka poposílali nebo já nevím a všichni provzovali jogu. Odpoledne byla pro ty děcka co chtěli procházka na zříceninu do lesa. Já jsem chtěla páč v areálu byla už trochu nuda. Jako nejlepší řešení mi připadalo vzít si na sebe kopačky, ale nebylo. Na cestě mě začali nehorázně dřít a já jsem si zbytek cesty odchodila jako by v papučích. Byla sranda, Lukáš hledal Pepu 3 (pavouka, se kterým by nás strašil) a my jsme si zpívaly známé songy. Ke konci cesty mi Lukáš nabídl, že si se mnou ty boty vymnění. Měly jsme stejnou velikost, takže pohoda. Došli jsme k řece, kterou jsme museli přeskákat do tábora. Najednou se ozvalo žbluňk a p.uč. Mařík na mě: "Myslím, že máš mokrý kecky :D ." A tak se otočím a samozřejmě Lukáš už byl kdesi ve vodě s mýma botama na nohách. Nevadilo mi, hodně jsem se smála. Svedl to na moje boty, ale myslím, že by uklouzl tak či tak. Po našem návratu následovalo koupání v řece :)
Když začaly přípravy na dízu, donesla jsem holkám na chatku můj kosmetický kufřík. Mám v něm dost malovátek. Nechala jsem ho tam a zapomněla jsem, že ho tam vůbec mám, dokud jsem se nechtěla sama namalovat. Když jsem si pro něj přišla, čekalo mě překvápko. Moje stíny leželi na posteli, pleťová voda kdesi na stole, kleštičky pohozený (ty sem tam zapomněla), tužka tak kdesi hozená na stole. To mě fakt vytočilo. Když člověk něco někomu půjčí tak se k tomu snažím chovat slušně ne? Zařekla jsem se, že holkám už nic nepůjčím a snažila jsem se na ně být po zbytek dne naštvaná. Ale já naštvaná být neumím, to je ten problém, takže jsem aspoň dodržela to s tím půjčováním.
Na každé ŠVP se mi v úterý něco stane ve sprchách. Minulej rok mě šmírovali kluci, letos se stalo něco krapet jinýho. Nešlo mi nařídit studenou a teplou vodu. Pořád tekla studená a já z toho byla na nervi, tak jsem pustila na plný pecky tu vřelou, vařící vodu. A bylo to, opařila jsem se. Okamžitě jsem vylítla ze sprchy naprosto zděšená a začala pištět. Všeci se na mě divně koukli a já začala křičet že to nejde zastavit. Nakonec se doběhlo pro učitelku, která si namočila ručník ledovou vodou a vřící vodu zastavila. Naštěstí nevěděla kdo to udělal. Jak jsem si tenkrát oddechla.
Díza byla fajn. Kéž bych si pamatovala s kým jsem tančila. Teda pamatuju si, že se Samem a potom ještě s někým, a tak mě mrzí že už nevím s kým. Mezi Janou a Raboněm se začalo něco rýsovat, nejspíš flirt, jéžiši co já vím :) ? Diskotéka jako tak byla fajná a celkem dobrá. Večer jsem prostě už musela napsat Mikovi, aby na mě nezapomněl :)
A večer se stal průser... Kikina chtěla spát u Káji na chatce, a tak to podnikla. Bez vědomí učitelů se k nim schovavala. Při noční kontrole k nám vtrhli učitelé a když viděli že jsme tam pouze 3, začalo velké pátrání. My jsme odmítli říci kde se schovává a holky ji tam taky pečlivě schovaly, takže nešla vidět. Když ji nalezli, vzrušeně jsme byly nalepený ušima na stěně chatky a poslouchali co jí učitelé říkají. Byl to prostě průser. Když se vrátila, padlo hodně ošklivích slov. Následovně jsme usnuly.